Tato akce byla svým pojetím trochu jiná, než naše obvyklé fotografické výpravy. Celých čtrnáct dní jsme strávili pod stany, přímo uprostřed rezervací. Není třeba dodávat, že během stanování v buši se dá Afrika poznat opravdu zblízka.

Sám NP Samburu leží tak trochu mimo hlavní turistické trasy, což je jeho nesporná výhoda. Z Nairobi se sem lze dostat po zhruba šesti hodinách jízdy směrem na sever. Po celý rok je zde o poznání tepleji než například v Masai Mara, a tak jsme si v době, kdy u nás byla sněhová kalamita, užívali tepla. To hlavní, kvůli čemu jsme ale do Samburu vydali, bylo fotografování. Tento park je známý hlavně velkými stády slonů, ale také třeba antilopami žirafími, přímorožci bejsa, zebrami Grévyho nebo výskytem kudu malých.

My jsme ale měli štěstí hlavně na velké kočky. Snad jen s výjimkou lvů, které jsme sice slyšeli téměř každou noc, ale viděli pouze dvakrát, jsme téměř denně mohli fotografovat levharty a gepardy. Musím se přiznat, že mě to velmi příjemně překvapilo, protože s takovou frekvencí pozorování velkých koček nelze zpravidla počítat ani v oblastech, kde je výskyt těchto šelem vyšší než v Samburu.

Velice dobře se také fotografovalo na březích řeky Ewaso Ngiro. Každé ráno a večer se k řece stahovalo množství zvířat, aby uhasilo žízeň. V těchto chvílích se díky krásnému světlu daly pořídit velice pěkné fotografie.