AUSTRÁLIE

V minulých dnech jsem se vrátil ze skoro třítýdenní cesty do Austrálie. Mým cílem rozhodně nebylo poznat co největší kus tohoto kontinentu, protože to by v tak krátkém časovém úseku ani nešlo, ale zaměřil jsem se zejména na Severní teritorium. Nemohl jsem samozřejmě vynechat NP Kakadu s tou největší peckou, kterou bylo focení krokodýlů mořských. Nic ale není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Mláďata klokanů hbitých při boxerském tréninku zdroj:

Začalo to poměrně šílenou cestou, kdy jsme namísto nějakých 24 hodin cestovali kvůli rozbitému letadlu téměř tři dny. Navíc nám letecká společnost Quantas místo sličných letušek na palubu nasadila pár divných „letušáků“ :-) Největší problém však přišel až na místě – monzuny, které se letos protáhly, způsobily, že místa, na která jsem se nejvíce těšil, byla uzavřená i pro auta 4×4. Takto jsem například ztratil možnost fotit krokodýly na mořském pobřeží, protože všechny cesty k moři byly kvůli rozvodnění říček a potoků neprůjezdné. Potíže podobného rázu jsou ale při cestách za focením přírody vcelku běžné a fotograf musí na místě hledat jiný způsob, jak nafotit alespoň trochu slušné snímky.

Krmení mořských krokodýlů z lodi je dobrou příležitostí pro fotografii. Občas krokouš vyskočí blíž, než je milé zdroj:
Krokodýl Johnstonův je proti mořskému krokodýlu neškodná ještěrka. zdroj:

Nakonec jsme se přesouvali i do jiných parků, než byl jen původně zamýšlený NP Kakadu a nafotili jsme víceméně to, co jsme chtěli. Klokani, krokodýli mořští i krokodýli Johnstonovi, papoušci kakadu a další zvířata – tím vším jsme v průběhu cesty naše karty opravdu zaplnili. Pouze na fotku mořského krokodýla, který na bílé pláži drží v čelistech karetu, si musím počkat. Ale ono to přijde a to je na fotografii to úplně nejlepší. Životní fotku máme všichni ještě před sebou…

Některé snímky a postřehy z cesty se pokusím na těchto stránkách zveřejnit, jak jen to půjde.

Luňák hvízdavý je běžný dravec. zdroj:
Kakadu naholící zdroj:
Zpět na Blog